bělet se
[bjelet se]
(3. j. bělí se, 3. j. bělí se, čin. bělel se, podst. jm. bělení (se))
sloveso nedokonavé
(co se bělí kde; čím)
být, jevit se bílým syn. bělat se:
Uprostřed planiny se bělely kosti.
Pod laboratorními sklíčky se to bělelo plísní.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bjelet se]
(3. j. bělí se, 3. j. bělí se, čin. bělel se, podst. jm. bělení (se))
sloveso nedokonavé
(co se bělí kde; čím)
být, jevit se bílým syn. bělat se:
Uprostřed planiny se bělely kosti.
Pod laboratorními sklíčky se to bělelo plísní.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)